TZ: Ruka rodiče má hladit, ne bít

Počet dětí, kterým Dětské krizové centrum pomáhá v souvislosti s fyzickým týráním, vzrostl za prvních devět měsíců roku o třetinu. Celkem DKC poskytlo odbornou péči 464 ohroženým dětem a uskutečnilo více než 13 tisíc konzultací. U příležitosti Světového dne prevence týrání a zneužívání dětí upozorňuje na závažnost násilí v rodinách a představuje novou preventivní brožuru Fyzické týrání.

Facka, úder nebo bití nejsou výchovnou metodou. Přesto se fyzické trestání dětí stále objevuje v prostředí, které by jim mělo poskytovat především bezpečí a ochranu. Násilí přitom nemusí zanechat jen viditelné stopy na těle. Může zásadně narušit psychický vývoj dítěte, jeho důvěru v blízké osoby i schopnost vytvářet zdravé vztahy.

Statistiky Dětského krizového centra ukazují, že potřeba odborné pomoci v této oblasti rozhodně není okrajovým problémem. Za prvních devět měsíců roku 2026 potřebovalo pomoc v souvislosti s fyzickým týráním 72 dětí. Ve stejném období loňského roku jich bylo 54. Dalších 109 dětí vyrůstalo v ohrožujícím rodinném prostředí, kde jejich zdravý vývoj a pocit bezpečí ohrožovaly rizikové faktory.

„V posledních letech pozorujeme nejen nárůst počtu dětí, které zažívají fyzické násilí, ale také narůstající brutalitu některých forem ubližování. Přestože se společnost v pohledu na fyzické trestání dětí postupně posouvá, stále se setkáváme s přesvědčením, že přísnost a fyzické tresty k výchově patří. Dítě ale potřebuje především bezpečí, předvídatelnost a dospělého, který mu pomáhá zvládat situace, kterým samo ještě nedokáže porozumět. Velmi důležitá je také všímavost okolí. Fyzicky týrané děti často nedokážou samy požádat o pomoc a jejich jedinou šancí na změnu může být dospělý, který si všimne, že něco není v pořádku, a rozhodne se jednat,“ říká Mgr. Veronika Andrtová, ředitelka Dětského krizového centra.

Fyzické týrání: problém, který nelze přehlížet

Fyzické týrání je jednou z forem syndromu CAN (Child Abuse and Neglect), tedy syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Zahrnuje úmyslné nebo nepřiměřené fyzické násilí vůči dítěti, které může mít podobu bití, fackování, kopání, třesení, škrcení nebo jiného tělesného napadání.

Zvlášť závažné je, pokud se násilí odehrává v rodině. Dítě je na svých blízkých závislé a často nedokáže pochopit, proč mu člověk, který o něj má pečovat, zároveň ubližuje.

„Když dítěti ubližuje člověk, od kterého přirozeně očekává ochranu, dostává se do velmi těžké vnitřní situace. Rodiče potřebuje, miluje je a často si nedokáže připustit, že právě oni mu ubližují. Může proto začít hledat vinu samo v sobě, omlouvat chování dospělého nebo se snažit být co nejméně nápadné, aby další násilí nevyvolalo. Taková zkušenost přitom narušuje důvěru dítěte v blízké osoby, jeho pocit bezpečí i zdravé sebevědomí. Následky se navíc nemusí projevit okamžitě. Dítě může navenek působit spokojeně, ale zkušenost s násilím si nést hluboko v sobě i do dalších vývojových období,“ vysvětluje PhDr. Zora Dušková, klinická psycholožka Dětského krizového centra.

 

Nová brožura DKC pomáhá rozpoznat fyzické týrání

Jak poznat, že už nejde o výchovu, ale o násilí? Jaké projevy mohou upozornit na ohrožení dítěte a jak správně reagovat, pokud máme podezření, že mu někdo ubližuje?

Právě těmto otázkám se věnuje nová preventivní brožura Dětského krizového centra s názvem Fyzické týrání. Přibližuje problematiku fyzického násilí na dětech, upozorňuje na jeho možné projevy a pomáhá veřejnosti lépe porozumět situacím, ve kterých dítě potřebuje ochranu a odbornou pomoc.

Rozpoznat týrání nemusí být jednoduché. Ne každé dítě má viditelná zranění a ne každé dokáže o tom, co zažívá, otevřeně mluvit. O to důležitější je nepřehlížet varovné signály, všímat si změn v chování dítěte a brát vážně jeho sdělení. Pokud máme pochybnosti, nemusíme čekat na jistotu ani na vlastní důkazy. Je možné obrátit se na odborníky a situaci s nimi konzultovat.

Brožura je součástí preventivních aktivit DKC, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o násilí na dětech a posilovat schopnost dospělých rozpoznat jeho projevy. Protože ochrana dětí nemůže začínat až ve chvíli, kdy je jejich ohrožení zcela zjevné. O brožuru si můžete psát na sekretariat@ditekrize.cz.

 

Kde hledat pomoc a podporu?

Pokud máte obavy, že dítě zažívá fyzické nebo jiné týrání, není nutné čekat na jistotu ani na viditelné důkazy. Své obavy můžete konzultovat s odborníky Dětského krizového centra.

DKC poskytuje odbornou pomoc dětem, které zažívají týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání nebo jiné ohrožení, a podporuje také jejich blízké.

Ambulantní péče: 241 480 511

Linka důvěry DKC – nonstop: 777 715 215 nebo 241 484 149

Okamžitá krizová pomoc: osobně v úterý, ve středu a ve čtvrtek.

V bezprostředním ohrožení života nebo zdraví dítěte volejte 158 nebo 112.

————————————————————————————————————————–

Mgr. VERONIKA ANDRTOVÁ je sociální pracovnice a ředitelka Dětského krizového centra. Věnuje se zejména problematice traumatizovaných, týraných, zneužívaných a ohrožených dětí, krizovým situacím v rodinách.

DĚTSKÉ KRIZOVÉ CENTRUM působí již 34 let jako nestátní nezisková organizace specializovaná zejména na odbornou pomoc dětem týraným, sexuálně zneužívaným, jinak ohroženým nebo traumatizovaným. Zaměřuje se také na ohrožení dětí v kyberprostoru.

Za 34 let přijalo DKC do ambulantní péče téměř 9 000 ohrožených dětí.

Linka důvěry DKC působí v nonstop provozu od roku 1996, za dobu své existence přijala více než 90 000 krizových kontaktů.

Od roku 2017 provozuje Dětské krizové centrum speciální nonstop linku Rizika kyberprostoru.

Dětské krizové centrum je od roku 2022 spolu s CZ.NIC, Jeden svět na školách a Linkou bezpečí členem organizace Safer Internet Centrum, která usiluje o bezpečný internet pro děti a mladistvé.

 

Kontakt pro média:

Ing. Denisa Bendová

774 728 894

bendova@ditekrize.cz