TZ: Návrat dětí do školy

Po letních prázdninách se děti vracejí do školních lavic. Pro některé znamená začátek školního roku radost ze setkání s kamarády a těšení na nové zážitky, pro jiné ale také obavy, stres a nejistotu. Dětské krizové centrum upozorňuje, že návrat do školního režimu může být pro děti náročný nejen kvůli učení, ale také kvůli nutnosti navazovat nové vztahy, očekávání okolí nebo množství povinností, které na ně s novým školním rokem čekají.

Podle letošního výzkumu Mladé hlasy 2026, který pro UNICEF realizuje STEM/MARK, je škola hlavním zdrojem stresu pro 60 % dětí. Pouze polovina dětí v Česku se podle výzkumu cítí šťastně a téměř polovina se v posledních týdnech cítila smutně nebo bez nálady.

Návrat do režimu může být pro některé děti náročný
Po týdnech volnějšího prázdninového režimu přichází ranní vstávání, pravidelná docházka, domácí úkoly, příprava na vyučování a často také řada mimoškolních aktivit. Kroužky a sport mohou být pro děti důležitým zdrojem radosti, přátelství a odpočinku. Pokud je jich ale příliš mnoho, mohou se místo volného času stát další povinností.

„Začátek školního roku je pro děti obdobím změn. Je proto důležité vnímat, jak dítě množství povinností skutečně zvládá, a nesoustředit se pouze na to, co všechno ještě potřebuje stihnout. Někdy může být pro dítě největší pomocí právě prostor, kdy nemusí nic dokazovat ani podávat výkon,“ říká PhDr. Zora Dušková, klinická psycholožka Dětského krizového centra.

Rodiče by proto měli sledovat nejen školní výsledky, ale především celkové fungování dítěte. Změny ve spánku, náladě, chuti k jídlu, výrazná nechuť do školy, ranní bolesti břicha či hlavy, uzavřenost nebo podrážděnost mohou být signálem, že dítě situaci nezvládá tak dobře, jak se na první pohled může zdát.

Nový školní rok znamená také nové vztahy
Návrat do školy není pouze otázkou učiva. Děti znovu vstupují do kolektivu, ve kterém se mohou měnit vztahy, přátelství i jejich postavení mezi spolužáky. Některé děti se mohou těšit na kamarády, jiné se mohou obávat, zda do kolektivu zapadnou, případně se vracejí do prostředí, kde už v minulosti zažily posměch, odmítnutí nebo šikanu.

První neúspěch neznamená selhání
S novým školním rokem přichází také první známky, testy a hodnocení. Pro některé děti může být první horší výsledek velkou zátěží, zvlášť pokud mají pocit, že od nich okolí očekává pouze výborné výsledky.

Jedna špatná známka sama o sobě nemusí znamenat problém. Důležité je, jak ji dítě prožívá. Pokud začne mít strach z každého hodnocení, výrazně se obává selhání nebo svou hodnotu začne spojovat pouze se školním výkonem, je namístě zpozornět.

„Děti potřebují vědět, že neúspěch je součástí procesu učení a že jedna známka nevypovídá o jejich hodnotě. Pro dítě je velmi důležité mít jistotu, že se může svěřit i ve chvíli, kdy se mu něco nepovedlo nebo má strach, že zklamalo,“ říká Mgr. Veronika Andrtová, ředitelka Dětského krizového centra.

Přechod ze základní na střední školu je velkou změnou
Specificky náročným obdobím může být nástup na střední školu. Dítě opouští známé prostředí základní školy, často ztrácí každodenní kontakt s částí dosavadních kamarádů a vstupuje do nového kolektivu. Současně se zvyšují nároky na samostatnost, organizaci času i školní výkon.

Na náročnost přechodu ze základní na střední školu upozorňuje také odborný přehled publikovaný v roce 2026 v časopise Discover Psychology. Autoři v něm vyhodnotili 46 odborných studií a poukázali na význam podpory rodičů, vrstevníků a učitelů i pocitu sounáležitosti se školou.

Pro některé děti může být obtížné také samotné hledání nového místa v kolektivu. I když se na střední školu původně těšily, první týdny mohou přinést zklamání, nejistotu nebo pocit, že mezi nové spolužáky nezapadají.

Rodiče by proto neměli automaticky předpokládat, že starší dítě si se změnou poradí samo. I dospívající potřebuje vědět, že má doma bezpečné místo, kde může mluvit o tom, co se mu ve škole daří i nedaří.

Rizika nekončí ve školní budově
Součástí školního života je dnes také online prostředí. Děti si ze školy odnášejí vztahy a konflikty na sociální sítě a naopak to, co se odehrává online, se může následně přenášet do školního kolektivu. Výzkum Mladé hlasy 2026 zároveň ukazuje, že 63 % dětí tráví online více času, než by chtěly.

Do digitálního prostředí navíc stále výrazněji vstupuje umělá inteligence. Děti ji využívají při hledání informací, tvorbě obrázků nebo při školní práci, zároveň ale mohou narazit na falešný obsah, manipulativní komunikaci nebo rizika spojená se sdílením osobních a intimních údajů.

Dětské krizové centrum proto připravilo nový leták Desatero bezpečného používání AI, který dětem srozumitelně připomíná základní pravidla bezpečného pohybu ve světě umělé inteligence. Upozorňuje například na to, aby děti nesdílely osobní ani intimní údaje a fotografie, nevěřily automaticky všemu, co jim AI nabídne, a pamatovaly na to, že umělá inteligence může dělat chyby a nemůže nahradit důvěryhodného člověka.

Důležité je všímat si změn a mluvit spolu
Rodiče nemusí mít odpověď na každý problém, se kterým jejich dítě přijde. Měli by ale dát dítěti najevo, že se může svěřit a že jeho starosti berou vážně. Místo jednoduchého „musíš to zvládnout“ může pomoci otázka, co je pro dítě v danou chvíli nejtěžší a co by mu situaci alespoň trochu usnadnilo.
Pokud potíže přetrvávají, výrazně zasahují do každodenního života dítěte nebo se jeho stav zhoršuje, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Tématu stresu spojeného s návratem do školy se Dětské krizové centrum věnuje také ve svém článku Jak dětem usnadnit začátek školního roku?, kde rodiče najdou další praktická doporučení, jak dětem začátek školního roku usnadnit a jak rozpoznat, kdy už nejde jen o běžnou nervozitu.

——————————————————————————————————

Mgr. VERONIKA ANDRTOVÁ je sociální pracovnice a ředitelka Dětského krizového centra. Věnuje se zejména problematice traumatizovaných, týraných, zneužívaných a ohrožených dětí, krizovým situacím v rodinách.

DĚTSKÉ KRIZOVÉ CENTRUM působí již 33 let jako nestátní nezisková organizace specializovaná zejména na odbornou pomoc dětem týraným, sexuálně zneužívaným, jinak ohroženým nebo traumatizovaným. Zaměřuje se také na ohrožení dětí v kyberprostoru.

Za 33 let přijalo DKC do ambulantní péče téměř 9 000 ohrožených dětí.

Linka důvěry DKC působí v nonstop provozu od roku 1996, za dobu své existence přijala více než 90 000 krizových kontaktů.

Od roku 2017 provozuje Dětské krizové centrum speciální nonstop linku Rizika kyberprostoru.

Dětské krizové centrum je od roku 2022 spolu s CZ.NIC, Jeden svět na školách a Linkou bezpečí členem organizace Safer Internet Centrum, která usiluje o bezpečný internet pro děti a mladistvé.

Kontakt pro média:
Ing. Denisa Bendová
774 728 894
bendova@ditekrize.cz