Odhalení zneužívaní… a co dál?

„Dobrý den… Můžu si s vámi psát?“

Na chatovou poradnu Linky důvěry Dětského krizového centra se přihlašuje asi desetiletá dívenka. Je ráda, že může psát pod přezdívkou, nikdo ji nevidí ani neslyší. Po ujištění, že chat opravdu nikomu neposíláme, dívka posílá spoustu plačících smajlíků. Vyjadřuje svou bezmoc, smutek a stud. Nabízím jí pomoc za všech okolností…

Dozvídám se, že maminka odchází ve středu a v pátek do nemocnice na noční směny. Přes noc dívku hlídá strejda (není pravý, jen mu tak říkají). Předevčírem se stalo něco divného. Strejda ji chtěl ve vaně umývat. Pořád ji hladil mezi nohama i jinde, i když mu říkala, že se chce mýt sama. K tomu ji zavázal slibem nikomu nic neříkat…

A ten nyní porušila. Vnímám strach dívenky a oceňuji, že i přesto popsala, co se dělo. Vysvětluji, že dospělý člověk nesmí dítěti sahat na intimní partie…

A nabízím jiný pohled na tajemství: mohou být dobrá, anebo špatná. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dobrým tajemstvím je třeba překvapení dárkem či svěřování myšlenek a nápadů kamarádům. Špatným tajemstvím je ubližování a vynucené sliby o mlčení. Ptám se dívenky, co si o tom myslí ona…

Chvíli přemýšlí a pak odepisuje, že její tajemství bude asi to špatné. Potvrzuji, že jen chrání toho, kdo chce ubližovat. Dívka posílá usmívajícího se smajlíka. Ptám se, co by chtěla, aby se stalo dál? Touží, aby to skončilo a máma se o všem dozvěděla. Plánujeme, jak takovou věc mámě říct. Zdá se, že nejlepší bude říct vše najednou hned po večeři. Opakujeme si postup rozhovoru, aby si maminka dovedla situaci představit. Dívka cítí velkou úlevu, je jí lépe. Už ví, co má dělat. Oceňuji její odvahu velkou nepříjemnost řešit.

Ještě zvažujeme možnost vyjádření kresbou, případně dát mámě přečíst tento chat. To se dívce moc líbí! Loučíme se s tím, že kdyby ona nebo maminka potřebovaly, mohou zavolat na náš nonstop telefon: 241 484 149,  777 715 215.

Tento příběh je fiktivní a neodhaluje osobní informace žádného z klientů. Příběh je inspirovaný reálnými chaty na Lince důvěry Dětského krizového centra.

Autorka článku je konzultantka Linky důvěry.